Zámek Plumlov

Zámek Plumlov

Popis objektu

Areál zámku zaujímá vyvýšenou polohu na jižním okraji městečka Plumlov. Masiv kopce se prudce skalnatým srázem obrací do údolí říčky Hlučely, kde byl již v 15. století založen Podhradský rybník. Celek je malebně utvářen souborem několika staveb, sestávajících z tzv. vysokého zámku, z předzámčí zvaného nízký zámek a z nevelkého pozůstatku hradu, stržného na začátku 19. století, rozkládajícího se původně na vyvýšenině v podobě skalního suku uprostřed nádvoří. Hrad, jehož základy byly zčásti odhaleny archeologickým průzkumem, byl založen patrně již v závěru 13. století a měl bergfritovou dispozici. Výrazné byly bezpochyby jeho pernštejnské přestavby na konci 15. a v průběhu 16. století, ovšem až na několik kamenických zlomků se nic nezachovalo. Nízký zámek je trojkřídlou, přízemní, částečně podsklepenou stavbou mající v nárožích a na koncích čtyřboké, zevnitř zastavěné bastiony. Západní a východní část nízkého zámku byla vybudována převážně v 18. a 19. století v tomto bastionovém opevnění ze začátku 17. století, vstupní severní křídlo s průjezdem má ve své hmotě pozůstatky staršího, pozdně gotického opevnění hradu s bránou. Vysoký zámek je jen fragmentem původního záměru stavebníka, který plánoval stavbu čtyřkřídlou s uzavřeným nádvořím. Autorem návrhu stavby byl sám majitel panství Karel Eusebius z Liechtenštejna, který se považoval za znalce renesančních architektonických teorií, což se snažil uplatnit také ve stavebních plánech nového zámku v Plumlově. Po smrti knížete Karla Eusebia v roce 1684 však jeho syn Jan Adam o stavbu ztratil zájem a bylo rozhodnuto zámek dokončit pouze jako méně významné příležitostné sídlo rodu. Jediné křídlo, které bylo nakonec do roku 1690 postaveno, tvoří převýšenou blokovou budovu se sedlovou střechou, jejíž podnoží tvoří nad rybníkem pozdně gotická hradba s pozůstatkem dvou bašt. Zámek má celkem šest nadzemních podlaží, přičemž vysoká patra „panská“ střídají nižší mezipatra „služebná“. Pozoruhodná je zejména nádvorní fasáda členěná třinácti okenními osami s vysokým sloupovým řádem s bohatou manýristicko – barokní plastickou výzdobou. Zadní fasáda oproti tomu je členěna pouze lizénami a ostěními oken. Náročnou štukovou a malířskou výzdobu dostaly také interiéry, ovšem práce se zastavily v posledním patře a polopatře, která pak nikdy k obytným účelům nesloužila a zůstala nedokončená, včetně monumentálního sálu, jak je dodnes patrné. Později začal Plumlov sloužit výhradně jako sídlo úředníků ke správě panství a v 19. století byl nakonec opuštěn i knížecí byt, zřízený původně ve druhém patře. Kolem roku 1850 se stal zámek sídlem okresního soudu a berního úřadu. Tehdy bylo v přízemí zřízeno vězení, dosud zachované. Zámek v Plumlově zaujímá v dějinách moravské architektury zvláštní místo těžko zařaditelného díla diletujícího aristokratického architekta Karla Eusebia z Liechtenštejna, silně ovlivněného mimo jiné teoretickými spisy Vignolovými, které nadto dodnes zůstalo nedokončeným torzem.

Viz PAMÁTKOVÝ KATALOG NPÚ

Obrazová dokumentace
Video