Impozantní renesanční zámek v Jindřichově Hradci stojí v místě slovanského hradiště z 10. století. Hradiště bylo na počátku 13. věku nahrazeno zeměpanským hradem, nazývaným tehdy "Novum Castrum", a to zejména zásluhou Jindřicha Vítkovce, jehož osobou se osamostatnila Vítkovská linie pánů z Hradce. V 16. století pak tento rod postupně přestavěl hrad na rezidenci v duchu italské renesance, jak ji z větší části můžeme spatřit i v současnosti.

Během této stavební etapy byl v jihozápadní části zámeckého návrší realizován tzv. Rondel dle návrhu Baldassara Maggiho. Tato centrální stavba půdorysu s bohatou vnitřní štukaturou vznikla jako zahradní hudební pavilon mez lety 1592 až 1597. Jeho účelem bylo poskytnout vznešeným návštěvníkům prostor k hudební zábavě, tanci i hostinám. Z kruhu vycházející dispozice Rondelu však nese určitá specifika, která se při snaze dosáhnout ideální akustiky řešila pozicí hudebníků. Ti často museli muzicírovat v suterénu, odkud se jejich hudba přenášena do sálu středovým otvorem v podlaze. Nad otvorem byla umístěna bezedná rezonanční váza, jež zvuku dodávala na síle. Po zničujícím požáru roku 1773 se pavilonu využívalo zejména pro hospodářské účely, podobně jak tomu bylo v případě celého zámku. Adekvátní památkové obnovy se dočkal po roce 1990.

Výběr z literatury:

http://previous.npu.cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/tiskove-zpr...

https://www.zamek-jindrichuvhradec.cz/cs/o-zamku/historie

viz. PAMÁTKOVÝ KATALOG NPÚ